Londýn
Kolem roku 600 vybudovali Anglosasové novou osadu nazývanou Lundenwic asi 1 km proti proudu od původního římského města. V ústí řeky Fleet zřejmě existoval rybářský a obchodní přístav. Roku 851 na město zaútočili Vikingové, kteří ho dobyli a vypálili. Král Alfréd Veliký později s Vikingy uzavřel mír a přestěhoval město za původní římské hradby. Za vlády dalších anglosaských králů město vzkvétalo jako středisko mezinárodního obchodu a důležité politické centrum. Přesto občasné útoky Vikingů pokračovaly a dosáhly svého vrcholu v roce 1013, kdy Dánský král Canute město dobyl a donutil anglického krále Ethelreda II. k útěku. Eduard II. po svém nástupu na trůn nechal obnovit Westminsterské opatství a Westminsterský palác
Po vítězství v bitvě u Hastingsu byl Vilém Dobyvatel korunován na Vánoce roku 1066 v nově dokončeném Westminsterském opatství. Vilém přiznal obyvatelům města zvláštní privilegia, ale nechal na jeho jihovýchodním okraji postavit hrad, který mu umožnil město kontrolovat. Roku 1097 začal Vilém II. stavět v blízkosti opatství Westminster hall, která byla ve středověku královskou rezidencí. Westminster se stal sídlem královského dvora a vlády zatímco City se stala centrem obchodu a byla spravována vlastní institucí Corporation of London. Obě sousedící části města se postupně rozrůstaly a staly se základem moderního centra Londýna a ve 12. století převzaly po Winchesteru roli hlavního města.
Ve středověku se počet obyvatel z 18 000 v roce 1100 zvýšil na 100 000 v roce 1300. V polovině 14. století zasáhla Londýn morová epidemie (Black Death), která způsobila smrt asi jedné třetiny obyvatel. Mor zasáhl město i v letech 1665 až 1666 . Další velkou katastrofou byl velký požár. Ten zničil velkou část City, ale nezpůsobil téměř žádné ztráty na životě a v jeho důsledku pak již Londýn nezasáhla žádná morová rána. Obnova města trvala více než 10 let
Po expanzi města v 18. století byl Londýn největším městem světa v letech 1831 až 1925. Tento růst byl doplněn i první železnici. Železniční síť se rozvíjela velmi rychle. Nárůst dopravy byl doplněn roku 1863 vznikem prvního metra na světě . Místní samospráva měla z rozvoje města a vybudováním infrastruktury velké problémy. V letech 1885 až 1889 nastartoval řešení těchto problémů instituce Metropolitan Board of Works později nahrazena prvním voleným správním orgánem Radou hrabství Londýn.
V důsledku bombardování v průběhu druhé světové války bylo zabito více než 30 000 obyvatel města a zničeno velké množství budov. Rekonstrukce města v poválečném období byla charakterizována použitím různých architektonických stylů a změnila tak charakter Londýna. V roce 1965 došlo k rozšíření hranic města a tato oblast byla ustanovena jako Velký Londýn. Poválečná imigrace změnila složení obyvatel a Londýn se tak stal multikulturním městem. Ekonomický rozvoj města v 80. letech 20. století vrátil městu jeho pozici jako města mezinárodního významu.